Věděli jste, že nejsme jediný živočišný druh, ve kterém kvetoucí cibuloviny vzbuzují pocity štěstí? Na jaře jsou jejich květy také velmi oblíbené u včel a motýlů. Navíc také zlepšují naše klima. Proč tedy nepřiložit ruku k dílu: pusťte se do výsadby kvetoucích cibulovin!
Přírodní zásobníky vody
Zelené listy kvetoucích cibulovin pohlcují CO2 ze vzduchu a na oplátku produkují kyslík. Půda osázená zelení také umožňuje lepší vsakování dešťové vody do půdy. Tento typ přirozené akumulace vody je velkou výhodou při lijácích.
Namíchejte si je podle svého gusta
Když hmyz na jaře po dlouhé zimě hledá potravu, časně kvetoucí cibuloviny mu poskytnou vše, co potřebuje. Známým příkladem je krokus. Další z časně kvetoucích cibulovin je ladonička (Chionodoxa), jejíž veselé hvězdicovité květy překypují nektarem a pylem. Totéž platí pro talovín zimní (Eranthis hyemalis), který se rozrůstá do žlutých koberců. Dále přichází na řadu cibuloviny, jako je modřenec (Muscari), česnek (Allium) a zvonky (Hyacinthoides). Smíchejte různé druhy podle libosti, biologické rozmanitosti to jen prospěje.
Plán krok za krokem
Výsadba kvetoucích cibulovin není vůbec složitá. Za pěkného podzimního dne ji můžete proměnit v zábavnou venkovní aktivitu.
- Malou lopatkou vytvořte v půdě jamky; vzdálenost pro výsadbu najdete na obalu.
- Cibulky sázejte dvakrát tak hluboko, než jsou vysoké.
- Umístěte cibulky do jamek tak, aby jejich růstový vrchol („nos“) směřoval nahoru.
- Jamku vyplňte zeminou a lehce ji stlačte.
- Cibulky zalijte.
Pestrobarevný výsledek
Pokud sázíte cibuloviny do květináče, můžete je zasadit trochu blíže k sobě. Nezapomeňte na to, že na dně květináče musí být dírky, aby mohla odtékat přebytečná voda. Při delším suchu cibuloviny zalévejte, jinak je můžete nechat tak, jak jsou. Na jaře cibulky přirozeně vyrostou a vytvoří pestrobarevný výsledek.
