Hyacint

Čeleď: liliovité
Lidový název: Hyacint

Barva květu: červená, růžová, oranžová, lososová, žlutá, fialová, bílá a modrá

Období kvetení: březen až duben

Průměrná výška rostliny: 25 cm

Hloubka sázení cibulky: 20 cm

Vzdálenosti mezi cibulkami: 15 cm

Typ cibulky: cibulka

Požadavky na světlo: přímé slunce až polostín

Použití v zahradním plánu: záhony a bordury

Historie

Hyacinty jsou extrémně oblíbenými zahradními rostlinami. Jedním z důvodů je široký výběr barev tohoto druhu. Dalším důvodem je vůně, které si velmi cení všichni nadšenci do botaniky. Obrázek dokonalé cibulovité rostliny doplňuje fakt, že se hyacinty velmi snadno rozkvetou. Původně rostly jen v zemích v oblasti Středomoří, obzvlášť v Turecku. Není proto divu, že odrůda, která je předkem všech šlechtěných odrůd, se nazývá hyacint východní. Pěstování hyacintů v Holandsku začalo již před více než 400 lety, ale známými rostlinami byly už v řeckém a římském období. Během 17. a 18. století se s cibulemi hyacintu intenzivně obchodovalo. Jedna jediná cibule se příležitostně prodávala i za 300 dolarů, což bylo v té době hodně peněz.

Zahrada

Rozmnožování a pěstování samotných cibulek hyacintů je nezvykle komplikované. Pro dobré výsledky je nutné hodně profesionálních zkušeností a speciální půda a nizozemští pěstitelé byli ve svých snahách velmi úspěšní. Vypěstovat z cibulí květiny, ať už v interiéru nebo na zahradě, je však už velmi snadné.

V truhlících nebo květináčích

Hyacinty vyžadují dobře odvodněnou půdu. Pokud je musíte zasadit do těžké půdy, je lepší do půdy přimíchat trochu ostrého písku. Hyacinty mají rády slunné umístění, ale vzhledem k tomu, že se s cibulkami často zachází jako s jednoletkami (tzn. že se cibulky nemusí regenerovat na další sezónu kvetení), je možné je zasadit i na stinnější místa. V tomto případě je výhodou, že jejich květy vydrží déle, než kdyby byly zasazené přímo na sluníčku. Počet kvítků na květinovém stonku závisí na velikosti cibulky. Z velké cibule může vyrůst 60 až 70 kvítků. Takové cibule nejsou k sázení na zahradu ale příliš vhodné, protože květinové stonky se mohou snadno přetížit. K sázení na zahradu jsou nejlepší velikosti 15–16 a 16–17. Větší velikosti jsou naproti tomu vyhledávané do interiérů. I když se cibule hyacintů většinou používají jen jednou, občas je může být vhodné nechat na rok či dva v zemi. Až znovu vykvetou, svazky jejich květů mohou být o něco menší než během první kvetoucí sezóny. Pokud chcete zajistit dobré podmínky růstu, musíte nechat rostliny zcela uvadnout.

Do truhlíků vyberte rostliny s krátkými, robustními stonky. Tulipány a narcisy s dlouhými stonky se snadno přetíží a přepadnou. Hyacinty naproti tomu zřídkakdy vyrostou do výšky nad 20 až 30 cm, a proto jsou ideální k sázení do truhlíku. Truhlíky jsou k dostání ve všech možných i nemožných velikostech a tvarech. Jsou také k dostání v různých materiálech. Truhlík by měl být hluboký alespoň 30 cm, aby byla zajištěna řádná hloubka sadby, která bude chránit správný vývoj cibulek. Vždy zajistěte, aby truhlíky měly na dně a pokud možno i dole po stranách dostatečné odtokové otvory. Na dno květináče se doporučuje nasypat střepy květináčů nebo, což je ještě lepší, hliněné granule. Použijte běžný substrát, který můžete smíchat s 1/3 ostrého písku nebo zahradní zeminy, která není příliš těžká. Naplňte nádobu až do výšky 15 cm po okraj zeminou a opatrně do ní zatlačte cibulky. Pokud chcete vytvořit dojem intenzivní barvy, umístěte cibulky tak, aby téměř dotýkaly sebe navzájem. Poté doplňte květináč zbytkem zeminy, pokud možno až po 1 centimetr pod okraj. Pokud přetrvává suché počasí, nezapomeňte na zavlažování. (To samozřejmě platí jen v obdobích s teplotami nad bodem mrazu.) Jak bylo již uvedeno, hyacinty jsou během extrémně nízkých teplot náchylné k poškození, 

a to očividně platí o to víc v případě hyacintů zasazených do truhlíků. Chlad totiž dovnitř proniká ze všech stran. Pokud očekáváte tuhé mrazy, doporučujeme vám dočasně truhlíky umístit někam, kde budou před mrazem chráněné. Samozřejmě by se nemělo jednat o místo s vysokými teplotami. Pokud se s truhlíky jen obtížně manipuluje nebo pokud nemáte žádné místo chráněné před mrazem, můžete truhlíky obalit plastovou bublinkovou fólií. Zemi je vždy vhodné přikrýt slámou, rákosím nebo listím. Pokud chcete udržet atraktivní vzhled truhlíku po delší dobu, můžete mezi hyacinty zasadit i macešky kvetoucí v zimě nebo pomněnky. Další možností je japonská kapusta kadeřavá. Až začnou hyacinty vyrůstat, měli byste je sestřihnout, ale nevytahujte je, neboť tím by mohlo dojít k poškození cibule. Hyacinty v truhlících lze také moc hezky kombinovat s obyčejnými nebo dvojitými ranými tulipány a malými narcisy, jako je „Tête à Tête“.

Vůně

Hyacinty mají příjemnou vůni – vlastnost, která byla určujícím faktorem v úspěchu hyacintu coby pokojové rostliny. Tato vůně je obvykle popisována jako bohatá nebo těžká. Mezi další jarní cibulky s příjemnou vůní patří krokus Crocus laevigatus, sněženky (!), bledule a celá řada narcisů. Jeden z nich, „Paperwhite“, vypadá jako pokojová květina naprosto úchvatně. Mimo tuto odrůdu vám krásnou vůni poskytnou i varianty „Cragford“ a „Geranium“ (v obou případech se jedná o Tazetta narcisy) a různé kultivary ze skupiny Triandrus („Angel Tears“). Císařská koruna, modřence, zakrslé kosatce, hyacintovec španělský, a dokonce i některé odrůdy tulipánů (jednoduchá časná žlutá verze „Bellona“) mají krásné vůně, které také stojí za zvážení.